Cesta do neznáma

21. května 2013 v 12:31 |  Pod povrch
Mám tu další díl, jo po docela dlouhé době..snad se vám líbí:)

Přišel osudný den. Spoustu jsem toho prospal, spoustu hodin, ale necítil jsem se moc vyspaný. Byl jsem spíš nervózní. Neměl jsem vůbec chuť jíst, tak mi máma dala s sebou nějakou drobnou svačinu, prý kdybych měl hlad. Moje máma byla vždycky taková, hodná a starostlivá. Mohla si myslet, že mě vidí naposledy. Přesto ale měla pevné nervy a chovala se, jako kdybych jel na den na školní výlet. Tohle byl ale sakra školní výlet.
Když se setmělo, vyšel jsem z domu. Ani s jedním z rodičů jsem se pořádně nerozloučil, máma by se rozbrečela, takže jsem za ní radši nešel a otec ležel v ložnici s migrénou, kterou měl vždycky, když se dělo něco jenom trochu vážného.
Takže jsem za sebou zavřel dveře a vykročil do tmy.
Cítil jsem se neskutečně sám, když jsem mířil k lesu. Všude bylo hrobové ticho, což bylo zvláštní, ještě nebylo ani jedenáct večer, ale všichni už byli nejspíš doma. Naproti mně bíle zářil měsíc v úplňku. Byl na tom skoro jako já, sám na obrovském prostranství. Jen kolem sebe měl milióny hvězd, které mu dělaly společnost.
Došel jsem až na kraj louky, na začátek lesa. Chvíli jsem chodil sem a tam, než jsem našel starý dub. Stoupl jsem si k němu a objal ho, ale v tu chvíli jsem si všiml jiného starého dubu, který vypadal ještě starší. Ale nebyl na okraji lesa. Přistoupil jsem k němu a obtočil kolem něj ruce. Třikrát jsem ho obešel a vydal se směrem do lesa.
Deset, dvacet pět, čtyřicet osm, devadesát, devadesát devět, sto kroků. Byl jsem na místě. Všude kolem mě rostlo borůvčí, které bylo v této době plné tmavě modrých bobulí.
V jedné části borůvčí, kterou jsem si náhodně vybral, jsem si klekl, přiložil ruce k ústům a začal šeptat latinská slova, kterým jsem ani pořádně nerozuměl.
"Lucia futurum quicquam non sum ego loquor vobis nocebit." Dořekl jsem a čekal, co se bude dít dál.
Dobrou minutu se nic nedělo a já si myslel, že se ani dít nebude, že to byl jenom takový ne zrovna povedený vtípek. Pak se ale z ničeho nic začalo borůvčí hýbat. Keříky od sebe začaly poodstupovat, až se mezi nimi utvořil kruh, pokrytý jen jehličím, bez borůvčí. Zíral jsem překvapeně na to místo a měl jsem obrovské nutkání tam skočit. Ale neudělal jsem to, protože takhle to ještě neskončilo. V místě mezi borůvkovými keříky se vytvořila prasklina, která se pořád zvětšovala a zvětšovala, až měla takovou velikost, že bych jí klidně mohl prolézt. To byl asi ten vchod.
"Veni ad nos. Veni ad nos. Veni ad nos." Ozývalo se nespočet hlasů. Nerozuměl jsem jim, co říkají, ale přišel jsem blíž ke vchodu. Hlasy se ozývaly odtud. Jednou nohou jsem opatrně vkročil do díry, která se tam utvořila. Jako by mě za tu nohu cosi neviditelného zatáhlo, letěl jsem dlouhým tunelem úzkým tmavým prostorem, a občas jsem narážel hlavou do stěn.
Na konci chodby byla rozšířená místnost, ve které jsem myslel, že přistanu. Zastavil jsem se ve vzduchu a začal se točit na jednu stranu, pak na druhou, jednou jsem visel vzhůru nohama, pak jsem se houpal ze strany na stranu.
Nakonec mě ta neviditelná síla pustila a já jsem dopadl na podlahu v místnosti. Ani jsem se nestačil pořádně probrat, když se mě chopily čtyři ruce, tentokrát viditelné, a vlekly mě ven z místnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Budete číst povídku/y?

Ano. 62.5% (20)
Ne. 37.5% (12)

Komentáře

1 Claire Drayen. Claire Drayen. | Web | 21. května 2013 v 16:42 | Reagovat

Skvělé :) Už jen z toho, jak je to napsané, mi přijde, že jde dobře poznat povaha a charakter hlavní postavy, což je pro mě důležité, dává to pak takový ten efekt :D Přeložila jsem si to co říkal on i ty bytosti pod zemí a oceňuju ten nápad.
Těším se na další, tenhle byl celkem krátký, ale já si počkám :)

2 Haň. Haň. | Web | 25. května 2013 v 9:36 | Reagovat

líbí se mi to, je to jiné. lehce napsané, krásně a snadně se to četlo. jsem zvědavá na další díl. :33

3 Mišulka Mišulka | E-mail | Web | 28. května 2013 v 10:47 | Reagovat

Je to opravdu krásně napsané :)

4 Áďa Z. Áďa Z. | 2. června 2013 v 17:20 | Reagovat

Boží :O strašně krásně napsané :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama